Prázdniny ve znamení kapra
V minulém článku jsem Vám přiblížil své rybářské začátky, a také jak jsem začínal chytat své první velké kapry přes 10kg. Neuvěřitelně se mi dařilo v jarních měsících, ale zbytek sezony se mi také zajímavě vyvedl. V tomto článku se podělím o to, jak probíhalo moje letošní léto a podzim. Doufám, že se Vám bude líbit.
Léto
Po mém úspěšném jaru, přišlo další roční období a to léto, které na jednu stranu mám moc rád, ale na druhou jsem rád, když skončí. Ta světlá stránka je, že mně jako studentovi začne to nejlepší období, na které vlastně celou dobu čekám. Jsou to samozřejmě prázdniny. Dvouměsíční čas na chytání kaprů. Temnější stránka věci je, že přes léto ve 30 stupňových vedrech se kaprům přijímat potravu moc nechce. I přes tento nepříznivý jev, jsem se snažil dostat na své oblíbené kuličky nějakého trofejního kapra.
Mé první prázdninové výpravy začaly jak jinak, než na řece. Při prvním příchodu k vodě a první strávené noci jsem docela znejistil. Na dvě 20mm kuličky pod háčkem jsem chytl asi pět kapříků okolo 40cm a po větší rybě ani vidu, ani slechu. Toho rána jsem přišel domů velice otrávený, při myšlenkách, že budu tyhle špunty chytat celé prázdniny.
Na další tentokrát třídenní výpravu jsem se vydal opět na řeku s novou metodou a to extrémně velkou koulí (cca 30mm), na jednu montáž. Tři hodiny po náhozu přišel padák právě na prut s velkou kuličkou. Zasekl jsem, ale na háčku nic nebylo. Znovu jsem nahodil a šel si v klidu lehnout. Když jsem usínal, zaslechl jsem pod břehem mohutné šplouchnutí od velké ryby. Řekl jsem si „jsou tady, dneska by to mohlo vyjít“ a také že vyšlo. V 5 hodin ráno na prut s velkou koulí, hozený podél břehu přišla jízda. Přizvedl jsem prut, ryba se zastavila a já nevěděl, co se bude dít. V tu chvíli, když jsem rybu trochu přitáhl, přišel výpad a kapr si to mazal na druhou stranu řeky ke spadlému stromu. Mě nezbylo nic jiného, než se pokusit kapra alespoň přibrzdit, nejlépe otočit. Povedlo se, kapr se otočil a pro velký úspěch mi jel rovnou pod nohy. Tušil jsem, že teď už všechno dopadne dobře. Kapra jsem podebral a na břehu jsem viděl jaký nádherný šupoš si se mnou 15 minut pohrával. Po řádném ošetření, zvážení a změření ryby jsem zjistil, že tenhle bojovníček má krásných 82cm a 11,80kg. Když jsem kapra pouštěl, přišel záběr na druhý prut. Běžel jsem zaseknout, ale byl to bohužel opět kapřík okolo 40cm. Do rána jsem těchto obrů chytl ještě sedm, ale i přes to, mě hřálo u srdce, že jsem něco zkusil a vyšlo mi to hned napoprvé.
Týden po mé vyvedené výpravě, jsem se vydal na tzv. nočku s parťákem a především kamarádem Ondrou Křížkem. Předem můžu prozradit, že se nám opět dařilo. V podvečer jsem dostal první záběr od kapříka lehce přes 60cm, kterého jsem vyháčkoval ve vodě. Po něm jsme dlouho neměli už ani pípnutí a tak jsme si šli lehnout. Zrovna, když jsem už pomalu usínal, příposlech jednou krátce pípl. Když jsem si posvítil čelovkou na prut, viděl jsem, že mám swinger v padáku a klepe se mi špička, jako když tam visí nějaký tloušť. Poté co jsem to zahlédl, vstal jsem a v klidu došel k prutu. Vlasec už byl zcela povolený. Dovinul jsem a zahlédl, že mam olovo zasunuté zcela pod břehem. Začal jsem navíjet. Ve chvíli, když jsem narazil na olovo, se mi z ničeho nic ohnul prut. Vzhledem k tomu, že už jsem měl utaženou brzdu, kapr se nemohl rozjet. Když jsem zacítil tento tah, hned jsem si hodil podběrák pod břeh a celý souboj proběhl opravdu rychle. Kapra jsem zvedl a byl v podběráku. Půl minutový souboj byl u konce. Posvítil jsem si na kapra a viděl, že nevypadá vůbec špatně. Když se mi povedlo vzbudit Ondru, došlo ke změření, focení a vážení. Tento kapr měl 87cm a 12,50kg. Nevěřil jsem tomu, že jsem takovou rybu dostal tak snadno z vody, ale po chvilce mi došel důvod. Kapr byl pomlácený a vysílený z vysoké vody, která se touto řekou nedávno prohnala. Na ošetření tohoto kapra jsem spotřeboval celou dezinfekci, ale důležité je, že jsem mu snad pomohl.
Ve zbytku prázdnin mě provázela velká smůla, dokonce bych to nazval i slovem marnost. U vody jsem strávil dalších osmnáct nocí a všechny zcela bez záběru. Troufnu si říct, že to se jen tak nikomu nepovede. 
Podzim
Na podzim jsem začal jezdit na jednu celkem rozsáhlou vodu a díky tomu jsem se tolik nevěnoval svému oblíbenému lovu na řece. Při první výpravě opět s Ondrou jsme se vydali na odlehlé místo, které mě zcela ohromilo. Začínalo mi to připadat jako opravdová kaprařina. Nalodit na člun a hezky kilometr veslovat na místo. Bylo to poměrně náročné, ovšem stálo to za to. Během prvního dne mě tato voda zcela pohltila. Bylo to úplně jiné chytání, než na řece. Když najely ryby, člověk o nich hned věděl, protože byly velice aktivní a dávaly o sobě vědět výskoky nad krmným místem. Na této vodě jsem zvolil úplně jinou strategii, než na řece. Řádně jsem zakrmil řepkou, halibut peletami a boiliem řady KOKpro. První noc jsem hned dostal na podložku kapříka přes 70cm, ale jak jsem já byl úspěšný na řece, tady se více dařilo Ondrovi. Za osm nocí, které jsem strávil na této vodě, jsem ulovil pouze jednoho kapra přes 10kg. Byl to nádherný, mohutný lysec 87cm a 13,20kg. V tu dobu jsem si myslel, že je to můj poslední velký kapr roku 2013, ale naštěstí jsem se mýlil.
V sobotu 17. listopadu jsem si přivstal okolo 5. hodiny a vydal se do tmavého, mlhavého počasí na řeku. Po dvou hodinách od náhozu, který byl umístěn pouze tři metry od břehu, přišel padák a já vyběhl k prutu. Když jsem doběhl, vlasec se začal pomalu šponovat. Zasekl jsem a kapr se dal do pohybu. Po nějaké době, kdy kapr jezdil a držel se u dna, jsem si myslel, že to bude kapr okolo 70cm. Domněnka se vyvrátila, když jsem kapra poprvé uviděl na hladině. Rozklepaly se mi ruce a já si říkal „o toho nesmím přijít“. Naštěstí vše dopadlo dobře. Dostal jsem svého prvního svazového řádkáče nad 10kg. Při vážení mi po odečtení saku na váze zůstalo číslo 10,60kg. Chycení tohoto řádkáče v tomto ročním období, bylo pro mě jako ve snu. Na rok 2013 nikdy nezapomenu!
Přeji všem čtenářům mého článku hodně příjemných chvil u vody v roce 2014!
Za Carp team Exil a DH Baits Ondra Šulc
