Méně znamená více, platí to i na řece?
V poslední době je zakrmování samo o sobě dosti probírané téma. Mnoho známých i méně známých kaprařů zakrmuje způsobem, který si my ostatní finančně prostě nemůžeme dovolit a hlavně, ne vždy je masivní krmení potřeba. Proto Vám chci v tomto článku prezentovat zakrmovací metody, díky kterým už několik říčních krasavců skončilo v mém podběráku.
Letos je to čtvrtý rok, co se věnuji téměř výhradně říčnímu rybolovu na jednom z úseků horního Labe. Je to skvělý pocit, mít svojí domovskou vodu, kam se vždy s chutí vrátíte, kde jste s kamarády dostali první lekce od bojovných říčních torpéd, kde jste zažili tolik radosti, eufórie, ale i smutku a zklamání co ovšem k rybařině patří a vlastně jste tam prožili část svého dětství. Někdo takovou vodu nemá, ale kdo má určitě jí nosí zabudovanou hluboko v srdci, tak jako já. Sice to je jeden z úseků, kde se neloví moc velkých kaprů, tedy kapr nad 15kg je vzácnost a za celou dobu vím pouze o třech šupináčích, kteří zde tuto hranici překročili, ale je to krásný pocit, když chytíte rybu, kterou jste už viděli před rokem, nebo více lety v náručí někoho z kolegů. Sledovat přírustky kaprů do váhy a míry mě opravdu baví, tak jako si své kapří oblíbence pojmenovat. Ale abychom tohle mohli dělat, musíme kapry nejprve nějakým způsobem chytit 
. Pamatuji si dobu, kdy jsem poprvé stál na břehu řeky a neměl ani páru jak se dostat na kobylku zdejším kapřím mohykánům. A tak jsem šel vlastní cestou, praktikoval metodu „pokus omyl“, díky ní jsem hned prvním rokem získal mnoho poznatků, které se rok od roku rozrůstali a o vše, co se zakrmování týká, se s Vámi v následujícíh řádcích podělím.
Krmení kukuřicí
Při naprostém začátku jsem zakrmoval větším množstvím kukuřice, což se časem ukázalo jako ta absolutně nejhorší volba. Dá se říct, že jsem krom pár kaprů „násaďáků“ a jednoho amura nechytil nic uspokojivého. Když se nad tím zamyslíme, kdo vlastně krmí v dnešní době kukuřicí? Jsou to hlavně „masaři“, nebo rybáři kteří se na lov kaprů zaměřují spíše okrajově a mají za cíl chytit jiné druhy ryb, či kapraři s minimem zkušeností, ke kterým jsem ze začátku patřil i já. Velký kapr se rozhodně několikrát do styku s kukuřičným pásem na dně dostal a dle mě si ho spojuje s nebezpečím. To je myslím hlavní důvod, proč jsem touto metodou nepřišel na kloub nějakému mazákovi a i když je to nejlevnější záležitost, krmení kukuřicí vynechávám.
Izolovaná nástraha bez přikrmení
Když nad tím tak přemýšlím, je to vlastně způsob, díky kterému jsem vytáhl nejvíce trofejních kaprů, včetně téměř metrového nízkého šupináče, po kterém jsem tři roky prahnul (a dokonce ho stejným stylem chytil i můj kamarád). Pořád si ovšem myslím, že to je spíše náhoda, i když něco na tom být musí. Vemte si, že svojí návnadu prostě jen někam hodíte, bez jediné krmné kuličky kolem. Kdo z Vás by toto udělal? Troufám si říct, že pomalu nikdo. Člověk se cítí lépe, když má kolem montáže nakrmeno. Platí to i u mne, ale je to vážně potřeba? Zamyslete se nad tím a zkuste to také někdy, třeba to výjde.
Pár kuliček kolem montáže
Jak jsem psal výše, hned se člověk cítí lépe, když si kolem návnady rozhodí několik kuliček boilies. Osobně naházím do vody 5 – 50 kuliček na prut a po záběru dokrmuji. Vyplatilo se mi při prvním náhozu zakrmit spíše méně, tak kolem 5-10 kuliček na prut, ovšem po prvním záběru dokrmím o něco větší počtem, protože už mám jistotu, že kapři se v noci krmit budou.Při tomto poznamenávám, že díky bydlišti kousek od vody, chodím chytat vždy pouze přes noc. Rozhodit pár kuliček kolem montáže společně s dlouhodobým předkrmováním se mi vyplatilo nejvíce loni při tření, kdy jsem dokázal za dva týdny (v nich 8 nocí u vody) ulovit šest kaprů přes 10 kilogramů.
Masivní krmení
Asi spíše než masivní krmení, by se hodilo napsat nadměrné krmení, protože každý z nás si pod tímto pojmem představí něco jiného, pro jednoho je masivní zákrm už od dvou kilogramů, pro druhého i několik desítek kilogramů. Já patřím do první skupiny a musím konstatovat, že krmení od dvou do pěti kilogramů boilies se mi nikdy nevyplatilo. Většinou jsem do takto rozkrmených míst dostal pouze kapry do 75cm. Co by se stalo, kdybych nakrmil desítkami kilogramů to nevím a nejspíš to ještě nějaký ten pátek nezjistím, protože jako student si to dovolit nemůžu.
Dlouhodobé předkrmování
Díky krátké vzdálenosti od domu k vodě si můžu klidně denně chodit krmit svůj „flek“. Je to výhoda, protože dlouhodobé předkrmování není nikdy na škodu, ba naopak. Kapři se do takovýchto míst naučí najíždět opakovaně a když místo předkrmujeme více jak dva týdny, obvykle se při prvním příchodu k vodě dočkáme série několika záběrů. Ovšem z velké části jsou od menších kaprů, ale sem tam se větší připlete. Při dlouhodobém předkrmování naházím do vody denně nejméně 50 kuliček.
Krátkodobé překrmování
Mám na mysli, zajet si místo nakrmit den, nebo dva dny předem. Většinou, i když do vody naházíme více kuliček, výsledek je stejný, jako bychom nepředkrmovali vůbec.
Dlouhý krmný pás
V letošním roce (2011) mi od začátku nepřálo a tahal jsem zejména kapří dorostence, a tak jsem zkusil něco nového. Rozkrmil jsem si příbřežní pás o délce 300 metrů. Denně jsem tento pás obcházel a rozhodil po něm půl kilogramu mého oblíbeného boilies v 18mm velikosti. Šlo mi o to, aby kapři začali znovu důvěřovat mým nástrahám a narazili na návnadu jinde, než jen na mém lovném místě. Nakonec se vyplatilo a já dostal na břeh mimo spousty menších kaprů i dva slušné a o jednoho místního matadora jsem bohužel přišel.
Závěrem bych Vám chtěl popřát hodně štěstí v rybařině a doufám, že aspoň někomu z vás moje rady pomohou při chycení vysněného úlovku. A jestli méně znamená více? U mě rozhodně ano, mohli jste se o tom v uplynulých řádcích sami přesvědčit.
Ondra Křížek.
